Svědkyně ohně
Krásnou neděli! Po více než týdnu tu pro vás mám novou recenzi. Poračuji ve čtení série Larse Keplera s Joonou Linnou. První dva díly: Hypnotizér, Paganiniho smlouva už jsem recenzovala. Vrhla jsem se tedy již na ten třetí, Svědkyně ohně. Poslední dobou není zrovna hračka vybrat další knížku ke čtení. Snažím se autory i další nové knížky trošku střídat. Ve chvíli, kdy mám trošku času nazbyt se snažím sáhnout i po nějaké té povinné četbě. Ale o tom až někdy časem.
Autor: Lars Kepler
Název: Svědkyně ohně
Rok vydání: 2012
Počet stran: 528
Počet stran: 528
Vydavatel: Host
Originální název: Eldvittnet
Překlad: Azita Haidarová
Překlad: Azita Haidarová
Hodnocení: 4/5
V domě pro psychycky narušené dívky v Birgittině dvoře je nalezena mrtvola zavražděné dívky. Leží poklidně ve své posteli. Vlastní obličej si však zakrývá vlastníma rukama, jako by hrála nějakou dětskou hru, a kolem je plno krve.
Proti Joonu Linnovi je vedeno interní vyšetřování a proto se do případu nemůže zapojit jako kriminální komisař. Je k případu proto zavolán jako poradce. Když dorazí na místo činu, snaží se vstřebat atmosféru. Co mu na místě činu nesedí? Jedna nová pacientka a jedna z vychovatelek není celé ráno k sehnání. Vychovatelka je zanedlouho nalezena kousek od domu. Kdo zabil obě ženy? Kam zmizela Vicky, nová pacientka Birgittina dvora? Je možné, že by měla s případem něco společného?
Nedaleko od Birgittina dvora ukradla nějaká dívka auto. Zůstal v něm malý kluk. Čekal, než se vrátí jeho matka, která si šla odskočit. Matka strachy bez sebe zavolá na policii a po klukovi s údajnou vražedkyní je vyhlášeno celostátní pátrání. Kam by se však mohla Vicky schovat? Byla by schopná vraždy? A navíc tak drastické? Bude nakonec obviněna?
Joona je stále nesvůj. Kdo jiný by ale mohl chtít oběti zavraždit? Jaký je motiv? Když se od jedné svědkyně dozví o dávné vraždě, kterou viděla, všechny dílky skládačky se mu složí dohromady. Stihne zachránit Vicky a její novou oparovatelku před samotným vrahem?
Jako i předchozí díly byla Svědkyně ohně propracovaná do posledního detailu. Příběh se pomalu, někdy až moc, skládá dohromady. Čtenář se seznamuje se všemi postavami a jejich životem. Má šanci tipnout si vraha. To jsem ale téměř jako vždy nezvládla. Stále jsem byla napnutá, jak vše dopadne a kdy už konečně objeví Joona tu hlavní stopu. Nejsem člověk, který by otervíral kníku na poslední stránce, než ji začne číst. Radší si s napětím vždy počkám na moment překvapení.
Ve chvíli, kdy byl vrah odtajněn někdy sto stránek před koncem, jsem jen lapala po dechu, aby všechno dobře dopadlo.
K Vicky jsem si během příběhu našla cestu a oblíbila jsem si ji. Děj odehrávající se v prostředí psychycky narušených dívek byl něčím odlišným od obyčejných vražd ve městě. Trošku mi to připomínalo Deset malých černoušků, u kterých jen čekáte, kdo ze skupiny lidí je vrahem. Také tady měly dívky každá nějaké to tajemství. Měli k sobě kladný, ale i záporný vztah. Ve veškerých pasážích z domova, jsem byla jako mezi nimi. Autoři krásně vykreslili jejich lehkomyslné povahy i prostředí.
Proti Joonu Linnovi je vedeno interní vyšetřování a proto se do případu nemůže zapojit jako kriminální komisař. Je k případu proto zavolán jako poradce. Když dorazí na místo činu, snaží se vstřebat atmosféru. Co mu na místě činu nesedí? Jedna nová pacientka a jedna z vychovatelek není celé ráno k sehnání. Vychovatelka je zanedlouho nalezena kousek od domu. Kdo zabil obě ženy? Kam zmizela Vicky, nová pacientka Birgittina dvora? Je možné, že by měla s případem něco společného?
Nedaleko od Birgittina dvora ukradla nějaká dívka auto. Zůstal v něm malý kluk. Čekal, než se vrátí jeho matka, která si šla odskočit. Matka strachy bez sebe zavolá na policii a po klukovi s údajnou vražedkyní je vyhlášeno celostátní pátrání. Kam by se však mohla Vicky schovat? Byla by schopná vraždy? A navíc tak drastické? Bude nakonec obviněna?
Joona je stále nesvůj. Kdo jiný by ale mohl chtít oběti zavraždit? Jaký je motiv? Když se od jedné svědkyně dozví o dávné vraždě, kterou viděla, všechny dílky skládačky se mu složí dohromady. Stihne zachránit Vicky a její novou oparovatelku před samotným vrahem?
Jako i předchozí díly byla Svědkyně ohně propracovaná do posledního detailu. Příběh se pomalu, někdy až moc, skládá dohromady. Čtenář se seznamuje se všemi postavami a jejich životem. Má šanci tipnout si vraha. To jsem ale téměř jako vždy nezvládla. Stále jsem byla napnutá, jak vše dopadne a kdy už konečně objeví Joona tu hlavní stopu. Nejsem člověk, který by otervíral kníku na poslední stránce, než ji začne číst. Radší si s napětím vždy počkám na moment překvapení.
Ve chvíli, kdy byl vrah odtajněn někdy sto stránek před koncem, jsem jen lapala po dechu, aby všechno dobře dopadlo.
K Vicky jsem si během příběhu našla cestu a oblíbila jsem si ji. Děj odehrávající se v prostředí psychycky narušených dívek byl něčím odlišným od obyčejných vražd ve městě. Trošku mi to připomínalo Deset malých černoušků, u kterých jen čekáte, kdo ze skupiny lidí je vrahem. Také tady měly dívky každá nějaké to tajemství. Měli k sobě kladný, ale i záporný vztah. Ve veškerých pasážích z domova, jsem byla jako mezi nimi. Autoři krásně vykreslili jejich lehkomyslné povahy i prostředí.
Super fotka a recenze. :-) Od Keplera jsem četla kus Hypnotizéra, ale moc mě nebavil (no ale bylo mi asi 12 nebo 11? :-D :-D). Pak jsem četla Stalkera a byl naprosto dokonalý, takže mám v plánu zkusit znova Hypnotizéra a pak i další díly. :-)
OdpovědětVymazatJéé, hrozně moc děkuju <3 Mě se Hypnotizér hrozně líbil, tak snad se to i u tebe zlepší. Je pravda, že na některé knížky je člověk občas až moc malý a nedokáe to ještě tolik pochopit, jako když to přečte v 18 letech. :-) Tak držím pěsti! :-)
Vymazat