Deník mého stínu

Krásný nedělní večer! Dnešní recenzí pokračuji v každonedělní tradici přídávání článků. Pro tentokrát jsem se dostala k Deníku mého stínu od Claire Kendalové. Výjimečně to není knížka, kterou jsem si koupila, ani knížka z knihovny. Dostala ji kamarádka k Vánocům a já jsem na ni byla tak zvědavá, že jsem si ji půjčila. Vlastně ani nevím, kde jsem ji viděla poprvé a řekla si, že bych si ji chtěla přečíst. Ale už samotná anotace u knížky je hrozně lákavá. Stojí tedy za to se po ní podívat?

Autor: Claire Kendalová

Název: Deník mého stínu
Rok vydání: 2015

Počet stran: 344

Vydavatel: Ikar

Originální název: The Book of You
Překlad: Eliška Adlerová

Hodnocení: 3/5 

Clarissa je poslední dobou ve svém životě sledována na každém kroku. Kam jde, tam ho zahlédne, jak se na ni dívá. Neustále od něj dostává nejrůznější dárky. Ať už jde o šperky, květiny nebo i různé fotografie. Všechno si to nechává do budoucna jako důkazy proti němu. Celou dobu postupuje podle příruček pro oběti stalkingu, ale nějak to nepomáhá. Snaží se žít normální život, ale se svým stínem za sebou jí to prostě nejde. Při jejím každodením dojížděním do práce musí využívat taxík, aby ji náhodou nechytil a neunesl.

Clarissa pracuje jako členka poroty u soudu. Spolu s ostatními členy poroty tráví každý pracovní den. Má proto příležitost je dobře poznat. Povídat si o svých životech... Když se blíže seznání s jedním porotcem, zamiluje se do něj. Stále se však musí bát, aby mu její pronásledovatel neublížil. Po svém minulém příteli už uplnynula dlouhá doba. Je čas začít nový vztah? 

Její pronásledovatel začíná velice žárlit. Neustále jí posílá další a další fotografie, až se Clarissa rozhodne všechno zkoncovat. A ve chvíli, kdy si myslí, že je absolutně v bezpečí ho najednou znovu spatří. Přežije poslední setkání s ním? 

Po anotaci na tuto knížku, jsem byla opravdu zvědává a plná očekávání. Opak se stal pravdou. Během téměř celé knížky se nic nestalo. Pořád to tak nějak vázlo na mrtvém bodě. Clarissin každodenní nudný život. Ráno do práce, večer z práce. Neustále to samé opakování až někdy do strany 250. Nejspíš i proto jsem u té knížky neměla chuť být. K některým knížkám se ráda večer vracím, tady u té jsem přečetla maximálně 20 stránek a šla jsem radší spát. Nemělo cenu se přemlouvat a přečíst více. Až teď, po více než dvou týdnech čtení jsem se na dnešní recenzi donutila posledních sto stránek dočíst. Jak už jsem čekala, bylo jich nejzajímavějších tak posledních 50. Ale ať nejsem pořád jen negativní, líbila se mi zápletka s Clarissiným novým milencem. Autorka to na konci krásně propojila. Konec byl nakonec i s překvapením. Díky tomu, že se něco na konci dělo, jsem knížku dočetla i během pár minut, ale příště by to tak chtělo nejen na konci.